top of page

Online vaničkování

Nácvik potápění

Pokud jste pilně trénovali a  miminko zvládá polití plným kelímkem, můžete přistoupit k potopení.

Potopení s kelímkem a pomocníkem
Potopení po bříšku s kelímkem_edited.jpg

Když miminko zvládá polití plným kelímkem, můžeme přistoupit k potopení s kelímkem. Na potápění potřebujeme opravdu co nejvíce plnou vanu vody, abychom měli miminko, vůbec kam potopit. ​ Potopení s kelímkem je ten nejbezpečnější způsob pro první potopení, máme tak pojištěné, že nám miminko zadrží dech, úplně stejně jako při samotném kelímku. Nic se tak pro miminko nemění, zadrží dech na heslo, jak je zvyklé, teče mu vodička přes obličej, ale že je všude okolo, už pro není neznamená žádnou změnu. ​ Potřebujeme na to pomocníka. Potápět budeme po bříšku. Nejprve s miminkem zopakujeme nácvik hesla s dlaní, pak s troškou s kelímku, plným kelímkem, dlouhým kelímkem. Pokud vše jde dobře, můžeme jít na potopení. Když jsme rozhodnutí potopit, s miminkem na bříšku zacouváme na bok vany. Ruku ze zadečku přesuneme ze zadečku za hlavu miminka tak, že máme dlaň na hlavě a loket podél páteře miminka. Loktem si tlačíme zadeček pod vodu. Při přikládání ruky ze shora nesmíme klesnout spodní rukou na hrudníčku, pořád sledujeme pusinku. Pomocník bude držet místo nás kelímek s vodičkou a má za úkol, jakmile vyslovíme heslo, okamžitě lít vodu z kelímku. Řekneme heslo, teče voda z kelímku (vše zároveň!) a obloučkem, jako vlnkou se zanoříme, a projedeme vodou, jako když skočí rybička. Nejprve jdeme lehounce nahoru a pak s celým dítětem dolů a dopředu pod hladinu. Dobré je zanořit celou hlavičku miminka, krátce na raz, ale opravdu zanořit. Pokud je hladina kolem pouze nosánku, spíš do nosu přijde voda. Neměli bychom spěchat, abychom nepleskli dítěti obličejem o hladinu, ani bychom se neměli příliš zdržovat. Pozor, netlačíme dítěti pouze hlavu pod vodu, jdeme s celým dítětem. Děti rády koukají dopředu, ne na dno vany. Po vynoření v klidu jezdíme po hladině, chválíme, smějeme se a ukazujeme hračky atd. Nevytahujeme z vody apod. Po vydýchání můžeme zopakovat. Dítě při zanoření přirozeně více pohybuje rukama na nohama, zintenzivní pohyb, tak se nemusíme tohoto jevu vůbec bát.

Samostatné potopení
Potopení po bříšku bez kelímku.png

Když miminko zvládá polití plným kelímkem, můžeme přistoupit k potopení s kelímkem. Na potápění potřebujeme opravdu co nejvíce plnou vanu vody, abychom měli miminko, vůbec kam potopit. ​ Potopení s kelímkem je ten nejbezpečnější způsob pro první potopení, máme tak pojištěné, že nám miminko zadrží dech, úplně stejně jako při samotném kelímku. Nic se tak pro miminko nemění, zadrží dech na heslo, jak je zvyklé, teče mu vodička přes obličej, ale že je všude okolo, už pro není neznamená žádnou změnu. ​ Potřebujeme na to pomocníka. Potápět budeme po bříšku. Nejprve s miminkem zopakujeme nácvik hesla s dlaní, pak s troškou s kelímku, plným kelímkem, dlouhým kelímkem. Pokud vše jde dobře, můžeme jít na potopení. Když jsme rozhodnutí potopit, s miminkem na bříšku zacouváme na bok vany. Ruku ze zadečku přesuneme ze zadečku za hlavu miminka tak, že máme dlaň na hlavě a loket podél páteře miminka. Loktem si tlačíme zadeček pod vodu. Při přikládání ruky ze shora nesmíme klesnout spodní rukou na hrudníčku, pořád sledujeme pusinku. Pomocník bude držet místo nás kelímek s vodičkou a má za úkol, jakmile vyslovíme heslo, okamžitě lít vodu z kelímku. Řekneme heslo, teče voda z kelímku (vše zároveň!) a obloučkem, jako vlnkou se zanoříme, a projedeme vodou, jako když skočí rybička. Nejprve jdeme lehounce nahoru a pak s celým dítětem dolů a dopředu pod hladinu. Dobré je zanořit celou hlavičku miminka, krátce na raz, ale opravdu zanořit. Pokud je hladina kolem pouze nosánku, spíš do nosu přijde voda. Neměli bychom spěchat, abychom nepleskli dítěti obličejem o hladinu, ani bychom se neměli příliš zdržovat. Pozor, netlačíme dítěti pouze hlavu pod vodu, jdeme s celým dítětem. Děti rády koukají dopředu, ne na dno vany. Po vynoření v klidu jezdíme po hladině, chválíme, smějeme se a ukazujeme hračky atd. Nevytahujeme z vody apod. Po vydýchání můžeme zopakovat. Dítě při zanoření přirozeně více pohybuje rukama na nohama, zintenzivní pohyb, tak se nemusíme tohoto jevu vůbec bát.

Potopení se skokem
Potopení se skokem.png

Skoky jsme už trénovali jako odpočinkovou záležitost, tak to co známe jen prohloubíme. Začneme přípravou, tím co známe. Držíme v klubíčku, jen pevněji uchopíme ramínko i zadeček a posadíme na okraj vany. S odrazem skočíme do vody, nejprve jemně a druhé s větší razancí, aby voda cákala. Nakonec přistoupíme i k potopení: heslo vyslovíme vždy až po odrazu, aby jsme zádrž dechu správně načasovali, potom zanoříme. Ve většině van se dotkneme zadečkem dna, abychom zanořili i obličej. Potřebujeme ve vaně opravdu co nejvíce vody. Po vynoření zase v klidu jezdíme po hladině a chválíme.

Potopení pozadu
Potopení pozadu.png

Využijeme houpačky v klubíčku a houpeme, pokud jsme rozhodnutí zanořit, uchopíme pevně, pak maximálně nadzdvihneme zadeček a za hlavičkou zanoříme. Mimi kulíme stále do klubíčka a pocitově se snažíme dotknout zadečkem dna vany.

Potopení popředu se skokem
Potopení po bříšku bez kelímku.png

Můžeme využít i stran nebo boků vany, posadíme si plaváčka v jemném předklonu na vanu a po bříšku s heslem miminko zanoříme. Obdobně můžeme i pokud má miminko na sobě pomůcku, rybičku nebo pásek.

bottom of page